Internetový prohlížeč je jednou z nejzákladnějších pomůcek všech internetových surfařů. Každá nová verze nějakého zástupce z řad browserů vyvolá určitý ohlas, jak u odborníků tak i běžných uživatelů. Opera je zástupcem alternativního křídla po boku Firefoxu a Netscapu. Jejich zatím stále nejužívanějším protivníkem je Internet Explorer společnosti Microsoft.

Na úvod si řekneme nějaké informace o historii. V roce 1994 Jon S. von Tetzchner a Geir Ivarsøy, dva inženýři norské společnosti Telenor, jež hrála významnou roli v telekomunikačním průmyslu, vytvořili první verzi Opery v rámci výzkumného projektu. Později bylo rozhodnuto o vyčlenění tohoto projektu mimo firmu a tak vznikla společnost Opera ASA, jenž v roce 1996 vydala první veřejnou verzi zmíněného prohlížeče. Postupem času začala Opera přebírat standardy konsorcia W3C a přišla například s podporou Javy a kaskádových stylů (CSS). Díky své stabilitě si začala vydobývat své místo mezi uživateli a tak následoval vývoj softwaru i pro jiné platformy než Windows, zmiňme například MacOS, Linux, FreeBSD či různé operační systémy pro kapesní počítače a chytré telefony. S dalším vývojem přišla i implementace nových norem W3C a součástí se stal rovněž klient elektronické pošty. Poté byla doplněna o komunikační nástroj kompatibilní s ICQ, lupu a typicky „operáckou“ funkci tzv. gesta myší. Nedílnou součástí nejnovějších verzí prohlížečů je samozřejmě možnost zobrazování více panelů v jednom okně – pro uživatele to znamená větší přehlednost a více místa v dolní liště pro spouštění programů – a tak ani Opera nezůstala pozadu. Naprosto horkými novinkami bylo vnoření čtečky RSS do jádra a přeprogramování emailového klienta.

Osmička prodělala v rámci vývoje velký skok. Díky hlasovému ovládání pomáhá postiženým uživatelům, čímž podpořila tuto skupinu uživatelů a webdesigneři už by se měli zamýšlet nad pravidly přístupnosti. Opera totiž už od dávných časů není tak tolerantní k syntaktickým chybám kódu jako Internet Explorer a validita má v rámci vývoje své nezastupitelné místo, což je jednoznačně dobře. Je třeba také zmínit, že Opera byla od jisté verze zadarmo a tak to trvá až do současnosti.

Instalace pro Windows
Po downloadů z některého ze zdrojů, jenž naleznete pod článkem (liší se samozřejmě platformou), spustíme instalátor. Je třeba si vybrat zda chceme rovněž instalovat Javu. Tu lze využit ke spouštění appletů, tj. aplikací pro prohlížeče. Využití nalezne v některých emulátorech a například v systémech internetového bankovnictví. První obrazovka instalátoru nás přivítá a vysvětluje proč je vlastně Opera tak populární, stiskněme tlačítko Další (Next). Následuje Licenční ujednání – pro souhlas stiskneme I accept pro nesouhlas a ukončení instalace stiskneme I disagree. Poté vybereme adresář, do kterého Operu nainstalujeme a zaškrtneme/nebo také ne zda chceme, aby každý uživatel Opery měl individuální profil, pokračujeme tlačítkem Next. Na další obrazovce vybereme, zda chceme umístit ikonu opery do naší programové nabídky, zda ikonu umístit na plochu nebo do Quick Launche. Další obrazovka nám poví, že jsme připraveni na instalaci, takže potvrdíme tlačítkem Install. Po proběhnutí procesu instalace následuje poslední okno, kde zaškrtneme/odškrtneme zda chceme Operu po instalaci ihned spustit a vše ukončíme stisknutím tlačítka Finish.

Instalace českého překladu
Vybereme si některý ze zdrojů dole pod článkem (znovu se budou lišit podle platformy), nainstalujeme a nyní budeme muset změnit jazyk prohlížeče. Po spuštění otevřeme nabídku Nástroje (Tools), poté nastavení (Preferences) a zde hned v první tabulce dole v části Jazyk (Language) vybereme v nabídce Czech [cs].

Nejznámější funkce Opery

Block Pop-Up – Tato funkce blokuje vyskakování tzv. pop-up oken, což jsou okna, jejichž načtení uživatel nepotvrdil žádnou svojí akcí. Jednoznačně narušují uživatelské prostředí (user interface), a proto lze tuto funkci Opery považovat za velmi dobrou. Samozřejmě lze individuálně nastavit možnost vyskakování oken, například u stránek, jenž v nich zobrazují nápovědu pro své formulářové prvky. I tato funkce je jistým krokem k přístupnosti.

Panely stránek – Funkce o niž jsme se zmínili již na začátku umožňuje snadnější orientaci v právě otevřených stránkách, které se zobrazují v jednom okně prohlížeče právě v jednotlivých panelech (záložkách). Díky této funkci je systémová lišta zase o něco přehlednější.

Vyhledávání jako součást prohlížeče – V rámci Opery je možné přímo v samotném prohlížeči využít funkce pro vyhledávání v zásadních vyhledávačích – uveďme třeba Google. Používat zde můžeme i zkratky před internetovou adresou, jež jsou spojeny právě s funkcí integrovaného vyhledávání.

Bezpečnost – jedna ze silných stránek Opery. Chrání Váš počítač zatímco v klidu surfujete na internetu proti nežádoucímu spyware a reklamním červům.

Skiny – Spíše estetická záležitost. Možnost stahování různých grafických oblečků pro prohlížeč přímo ze stránky výrobce. Váš prohlížeč tak může mát barvu vaší nálady.

Kompletní software – Opera ve svém balíčku nabízí klienta elektronické pošty a RSS čtečku. Není tedy potřeba se spoléhat na jiné aplikace a zbytečně trávit čas instalací. Opera nabízí vše.

Závěrem
Opera si svojí novou verzí zřejmě ukousne další kus koláče z tohoto trhu. Ačkoli stále silný Internet Explorer ztrácí pomalu podíl na trhu, je zřejmé, že jen tak ho někdo z trůnu předního prohlížeče na světě neshodí. Opera nabízí jistě nepřebernou řadu funkcí, zajímavých a neobvyklých.

Král Jiří